Honzík

A co se Honzíkovi za ten rok v jeho životě povedlo?

            Dokázal se otočit

      přes levý bok na pravou stranu.

      Přidal několik nových slabik

        - táta, nene, ham-ba.

A především si nás nadále báječně všechny otáčí kolem svého prstu! 

                                                        ........ a to je všechno........

Je to málo nebo moc?

Vzpomeňte si, až se zas budete vztekat nad svými zdravými ratolestmi, že nedělají pokroky, které od nich čekáte v takové kvalitě nebo rychlosti, jakou byste si přáli.

Představte si, že jsou i děti, u kterých se na sebemenší pokrok čeká několik let.... příjímáme jej s vděčností a vědomím, že nabyté znalosti může naše dítě mávnutím kouzelného proutku epilepsie kdykoliv z minuty na minutu ztratit.

POKORA A NEDOSTATEK VDĚČNOSTI za zdraví - to vidíme, kdykoliv se rozhlédneme světem "nezatížených".

Někdy se závistí,někdy se shovívavým úsměvem, že prostě "víme víc".