Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hydrocefalus, V-P shunt

6. 3. 2009

 

Jako hydrocefalus označujeme

 

 

patologicky zvýšené množství mozkomíšního moku v centrálním

 

nervovém systému. Na tomto zmnožení se podílí porucha tvorby moku, jeho vstřebávání či oběhu v mozku a míše. Vzniká na základě vrozených poruch, může být  také důsledkem přestálé meningitidy (jako v Honzíkově případě), krvácení  nebo nádoru. V dětství, kdy ještě nejsou uzavřeny lebeční švy, vede k zvětšení celé lebky, v dospělosti dochází k výraznému útlaku a zmenšení mozkové hmoty. V obou případech může nastat těžké narušení mozkových funkcí.

 

Hydrocefalus jako slovo je spojení dvou řeckých slov:
hydro – voda a cephallus – hlava.

Celé slovo by se dalo přeložit jako voda v hlavě, tedy v nitrolební dutině.

Soudobá definice hydrocefalu zní takto:

nadměrné hromadění mozkomíšního moku v nitrolebí, zpravidla v mozkových komorách. Vznik hydrocefalu je důsledkem nerovnováhy v produkci a následné resorpci mozkomíšního moku anebo také z důvodu překážky v jeho přirozené cirkulaci.

 

 Ilustrační obrázek -  fotografie  CT mozku:

Obrazek

 

 

Ilustrační obrázek vnitřního hydrocefalu (zvětšené mozkové komory)

 

 

Léčba hydrocefalu a historie

Zdá se, že toto onemocnění je staré jako lidstvo samo, a také stejně tak dlouho provokuje a nutí nejlepší myslitele, vědce a lékaře své doby, se jím zabývat. První archeologické nálezy pocházejí z neolitického období, konkrétně to jsou kostní pozůstatky asi šestiletého chlapce z německého Seerburgu. Významné jsou i nálezy hydrocefalických lebek z období první dynastie starého Egypta.

 

Jak to bývá u nemocí, které si lidé neuměli dobře vysvětlit, dostala i tato choroba ve své době nádech neznáma a mystična. První psané poznatky o hydrocefalu pochází od Hippokrata (466 - 377 př. n. l.). Jeho názory na hydrocefalus v dnešní době vyvolávají spíše úsměv. Psal o změně mozkové tkáně na vodu, a to v důsledku epilepsie. Jako léčbu doporučoval podávání zeleniny, inhalaci látek vyvolávajících kýchání, a pokud vše selhalo, doporučoval trepanaci.

 

Archivy písemností nám vydávají svoje svědectví o tom, jak byl hydrocefalus zkoumán, Obrazekpopisován a léčen. Zmínky o něm najdeme např. u Aristotela (384 - 322 př. n. l.), Galéna (129 - 199 ř. n. l.), ale například také Leonarda da Vinci (1452 - 1519), který dokonce zhotovil voskový model komorového systému mozku vola. Do mozku mrtvého zvířete vpouštěl vosk a po jeho ztuhnutí odstranil mozkovou tkáň. Tím získal lepší představu o tvaru a vzájemném propojení komorového systému.

 

Jak léta ubíhala, objevovaly se různé metody léčby. Ještě v roce 1777 francouzský lékař Joseph Lieutaud hovořil o nevyléčitelnosti hydro­cefalu. V roce 1836 Hans Sommerfeldt předložil svoji disertační práci s názvem  „De Hydrocephalo Acuto“. Zde uvádí dosud používané techniky a prostředky pro případnou léčbu. Můžeme se dočíst o účinku například soli rtuti, laxativa, náprstníku a podobně. V roce 1891 byla pravděpodobně poprvé provedena lumbální punkce, a to Heinrichem Quinckem (1842 - 1922). Prvním pacientem se stalo dítě s hydrocefalem. Quincke se poté stal propagátorem lumbálních punkcí. Chápal sice, že tyto punkce samotnou nemoc neléčí, ale poukazoval také na přechodné zlepšení stavu pacientů po punkci.

 

 

 

ObrazekNa konci 19. století, konkrétně v roce 1888, popsal W. W. Keen tři základní přístupy k provedení punkce a případné drenáže postraních komor, které se užívají dodnes. Později, v roce 1898, učinil Fergusson drenáž mozkomíšního moku – likvoru – do peritoneální, tedy břišní dutiny. Drenážní soustava měla podobu stříbrného drátu a byla provedena návrtem v bederním obratli. V roce 1908 popsal drenáž W. Kausch, který použil gumovou hadičku, kterou propojil postranní komoru s dutinou břišní.

 

Tato metoda se však ve své době obecně nerozšířila, neboť k vývoji potřebného ventilu, který je pro správnou funkci drenáže nezbytný, mělo dojít až za několik desetiletí.

 

K použití první moderně chápané drenáže s ventilem z polyetylénu došlo v roce 1949 ve Filadelfii a provedli ji lékaři Frank Nulsen a Eugen Spitz. Byl to ale stále ojedinělý případ, výroba byla velmi nákladná a použitý materiál nebyl příliš vhodný.

..........................................................................................................................................................................

Obrazek

Základní charakteristikou tohoto onemocnění je nadměrné hromadění mozkomíšního moku (cerebrospinální tekutiny) v mozku. Mozkomíšní mok je čirá tekutina, která obsahuje jen minimální obsah proteinů a obklopuje mozek a míchu. Nadměrné hromadění mozkomíšního moku vede k abnormálnímu prodloužení dutin nebo komor v mozkové tkáni, které se nazývají ventrikuly. V mozkové tkáni jsou dva laterální  (boční) ventrikuly a středový třetí a čtvrtý ventrikul.

 Ventrikulární systém je tedy složen ze čtyř ventrikulů (mozkových komor) , které jsou navzájem propojeny úzkými kanálky. Normálně mozkomíšní mok volně protéká ventrikulami do uzavřených komor na spodku mozku, protéká po povrchu mozku a míchy a nakonec je absorbován krevními vlásečnicemi do krevního oběhu.

 

 Mozkomíšní mok má tři životně důležité funkce:
1. udržuje mozkovou tkáň pod určitým tlakem a omezuje případné menší otřesy a nárazy
2. dopravuje do mozkové tkáně nezbytné živiny a odvádí z ní odpadní látky
3. její průtok uvnitř lebeční dutiny a páteře vyrovnává změny nitrolebečního objemu krve, tedy množství krve v mozkové tkáni.


Mozkomíšní mok je v hydrostatické rovnováze s podpůrnou tkání v mozku a může touto tkání volně protékat. Mozková tkáň a mozkomíšní mok by měly mít stejný hydrostatický tlak ve všech částech mozku. Mozková tkáň je chráněna krevní bariérou před vnějším působením na centrální nervový systém. Podobně mozkomíšní mok se biochemicky nemění díky trvalé cirkulaci mozkovou tkání a komorami. Tyto bariéry jsou na úrovni endotelu mozkových kapilár, na úrovni epitelu tzv. choroid plexus (zvláštní ventrikulární tkáň, která produkuje mozkomíšní mok) a na úrovni vnějších vrstev arachnoidní hmoty. Tyto bariéry chrání mozek a subarachnoidní prostory před škodlivými vlivy z vnějšku.


Rovnováha mezi tvorbou a absorbcí mozkomíšního moku je nesmírně důležitá. Za normálních okolností je téměř veškerá tekutina absorbována v krevních kapilárách během své cirkulace. Za určitých okolností však může dojít k narušení její tvorby nebo absorbce a tím k narušení normálního průtoku. Pokud je rovnováha narušena, může dojít ke vzniku onemocnění hydrocephalus.

Různé typy hydrocephalu

Hydrocephalus může být buď vrozený nebo získaný. Vrozený hydrocephalus se objevuje při narození. Může být způsoben buď vlivem prostředí během vývoje plodu nebo může být geneticky podmíněn. Získaný hydrocephalus se může objevit kdykoliv během lidského života. Tento typ onemocnění může člověka postihnout v každém věku a bývá často vyvolán úrazem nebo onemocněním.
Hydrocephalus může být také komunikující nebo nekomunikující. Komunikující hydrocephalus vzniká, když průtok mozkomíšního moku je blokován poté, co opustí ventrikuly. Mok může stále protékat mezi ventrikuly, které zůstávají otevřené. Nekomunikující (obstruktivní) hydrocephalus vzniká, když průtok mozkomíšního moku je blokován jedním nebo více zúženým kanálkem mezi ventrikuly. Nejběžnějším případem je "akvaduktální stenosa", kdy hydrocephalus vzniká kvůli zúžení Sylviova akvaduktu, drobného kanálku mezi třetím a čtvrtým ventrikulem uvnitř mozku.
Dále existují dvě formy hydrocephalu, které zcela nespadají ani do jedné z kategorií uvedených výše: hydrocephalus ex-vacuo a hydrocephalus s normálním tlakem.
Hydrocephalus ex-vacuo vzniká poškozením mozku silným nárazem nebo jiným traumatickým zraněním. V tomto případě také dochází k atrofii nebo rozpadu mozkové tkáně. Hydrocephalus s normálním tlakem vzniká nejčastěji ve stáří. Obě tyto formy jsou provázeny ztrátou paměti, demencí, neschopností chůze, močovou inkontinencí a obecně zpomalením veškeré intelektuální a fyzické aktivity.

 

Prognóza onemocnění

Vývoj onemocnění lze těžko předpovídat, přestože existují určité korelace mezi některými specifickými případy a dalším vývojem onemocnění. Předpověď dále komplikují další onemocnění, včasnost diagnózy a úspěšnost léčby. Vztahům mezi léčením shunt systémem a zpomalením nebo odvrácením poškození mozku dosud dostatečně nerozumíme.
Lidé nemocní hydrocephalem a jejich rodiny by měly věnovat léčbě trvalou pozornost. Hydrocephalus může ovlivnit kognitivní, psychický, emoční a fyzický vývoj. Mnoho dětí s tímto onemocněním po rehabilitačních terapiích a pedagogické pomoci může vést zcela normální život s minimálním omezením. K úspěšnosti léčby výrazně přispívá souhra lékařských odborníků, rehabilitačních pracovníků a vzdělávacích pracovníků.
Léčba pacientů s hydrocephalem život zachraňuje a prodlužuje. Bez léčby je pokročilé stádium hydrocephalu až na vzácné výjimky smrtelné.

 

 

Současná léčba probíhá ve většině případů vertikuloperitoneární drenáží (tzn. z komor do bříška) - a tak HONZÍK VYPRÁVÍ:

"U mě je to tak - v pěti měsících věku mi byl zaveden můj druhý shunt (čtu šant),  ten první  - implantovaný ve třech měsících - mi museli  spolu s rezervoárem Integra - vyjmout kvůli rozsáhlé infekci. Už to tu naši na stránkách v příběhu O mně   popisovali..... :

         " Našemu miminku se po prodělané meningoencefalitidě začala v e dvou měsících života zhruba týden po léčbě zvětšovat fontanela (měkké místo na hlavičce). To jsme ještě netušili, jaký průšvih to bude a co nás všechno ještě čeká. Prostěa jednoduše  - zánět způsobil neprůchodnost odtokových cest mozkomíšního moku, tekutina se mu hromadila v hlavičce a zvětšObrazekovala   mozkové komory. "

 

HONZÍK: "Jsem rád, že jsem se narodil dnes a ne před šedesáti lety....dnes už si s tím neurochirurgové umí poradit., před šedesáti lety bych měl prostě smůlu. Kd yž mi byly dva měsíce, implantovali mi neurochirurgové při operaci těsně nad čelem klobouček - membrána (rezervoár   Integra), přes který se injekčně odpouštěl každý druhý den přebytečný mozkomíšní mok. Tím se zmenšoval tlak na můj meningoencefalitidou poškozený mozeček a jen se čekalo, až se mok vyčistí od bílkoviny, která tam zůstala po rozpadu mozkové tkáně. Na toto odpouštění jsme dojížděli obden 60 km tam a 60 km zpět. V té době jsem byl tak prohnutý do luku, že mě nebylo možné ani usadit do autosedačky." Bylo to způsobeno nadměrným tlakem přebytečného moku nejen v hlavě, ale i podél páteře. Důsledky odčerpávání moku byly patrné na první pohled - před odběrem byl Honzík napnutý, napružený, nervózní, neurotický, přehnaně reagoval na pohyb a zvuk. Po odběru byl naopak uvolněný, spavý a spokojený. Bylo to velmi náročné období, u každého odběru byl s maminkou, odběry nebyly příjemné, Honzík se musel fixovat, hlava znehybnit a mok injekčně odsát přes membránu. Bylo to hodně vyčerpávající.

 

HONZÍK:   první shuntové operace  jsem se dočkal, když mi byly přesně čtyři měsíce a měl jsem kolem 5 kg. Po ní nastalo radikální zlepšení: lépe jsem fixoval, pozoroval, otáčel hlavou za chrastítkem, vydával více zvuků a rozjedl se.  Byli jsme přesvědčení, že je to nový začátek a smůly už bylo dost....Zase jsme se spletli.

 

 

Mám V-P shunt, jmenuje se Neonatal Value System, není programovatelný..... o hadičce téměř nevím, vede těsně pod kůži, začíná pod vlasatou částí nad čelem, táhne se za ouškem a pokračuje do bříška, kde je svedená do dutiny břišní... Na první pohled patrná není, tedy po té, co narostou vlásky,  ale je velmi dobře hmatatelná v podkoží.

 

Obrazek                      Obrazek

 

  Pokud by některé z rodičů, jejichž děťátko tato operace teprve čeká, zajímalo, jak to vše  probíhá, bylo to takto :

- samozřejmě standartně před operací jsem musel držet hladovku cca 8  hodin kvůli narkóze

Obrazekměl jsem zavedenou  kanylku, dávali mi antibiotika do žíly  - preventivně už před zákrokem

- oholili mi hlavičku - na fotkách ji mám oholenou celou, protože v té době už jsem měl za sebou dvě operace hlavy, jinak se standartně celá hlavička neholí, jen část, která je nutná Obrazek

-pak  mě  odvezli na operační sál a za dvě hodiny poté už mě převáželi zpátky na JIP oddělení. Tam jsem pobyl 24 hodin a    pak už jsem šupajdil na standartní pokoj k mámě.....po zákroku se dávají na několik dní ještě preventivně  antibiotika do žíly....

 

Vidíte Obrazektu propadlinu na hlavě? Je krásně vidět, jak moc byly před zákrokem rozestoupené lebeční švy a jak obrovská byla moje fontanela.  Je to neuvěřitelné, ale zhruba týden po zákroku už měla fontanela poloviční velikost, švy se vrátily  zpátky tak, jak by měly být.

 

Zhruba třetí den po operaci se sundavají náplasti, na hlavičce je jizva "podkovička"  - 15 stehů, nad uchem je zářez - 5 stehů  a na bříšku ještě jedna jizvička - 8 stehů....stehy  se vyndávají asi 10. den po operaci nebo se rozpustí, podle toho, z jakého jsou materiálu.Ty moje zarůstaly, hnisaly a dělaly velké problémy.

 

Chodívá se zhruba po týdnu  ještě na kontrolní magnetickou rezonanci, v nemocnici jsem byl od operace týden a pouštěli mě do domácí péče.

 

Důležitá je rekonvalescence po operaci - aby děti neměly teplotu, dobře jedObrazekly, dobře vylučovaly, shunt se ujal ...... mně se zmenšil obvod hlavičky o 1 cm a fontanela (na fotce vidíte, jak je propadlá v důsledku snížení tlaku v hlavičce)  mohla začít zarůstat....10 dní po operaci už jsem zase naplno cvičil vojtovku!

 

Po operaci je ještě kritických zhruba 30 dní,  zda se neprojeví nějaká infekce... my jsme se jí nevyhnuli, ale to už je jiná pohádka.....:

 

 

Přesně po dvou týdnech od operace prvního shuntu se Honzík ráno probudil s obrovským otokem po celé dráze shuntové hadičky, a to takovým, že měl hlavičku o třetinu větší. Bohužel měl na hlavičce ještě velkou spáleninu, která vznikla při operaci kombinací dezinfekce a vyhřívané podložky a zřejmě tudy pronikla infekce do organismu.

 

  Tehdy nám opravdu všem zatrnulo, protože Honzík neměl ani nepatrně zvýšenou teplotu, žádná známka, že by se tělíčko chtělo vypořádat s infekcí samo. Neurochirurgové okamžitě rozhodli o reimplantaci veškerého cizorodého materiálu z těla pryč, bakterie by na něm přežiliy i kůru antibiotik....

 

  A nastalo šest nekonečných týdnů každodenních odběrů mozkomíšního moku jehlou přímo přes fontanelu a čekali jsme, až se vyčistí bílkovina z moku a klesnou protizánětlivé faktory na minimum,  nutné pro další úspěšnou operaci.
 

Obrazek

Výhodou bylo to, že se alespoň vyhojila spálenina po dezinfekci....troufám si říct, že v domácích podmínkách bychom ji těžko doléčili a po dnešních zkušenostech už bych se do domácího ošetření pustit nenechala. Opravdu celých šest týdnů jsme Honzíkovi měnili náplasti (tzv. hojení za mokra) a jakýkoliv pokus o větrání rány končil strhnutím nové kůže.

 

Druhý shunt se povedl na výbornou a funguje dodnes . (klepu na dřevo).

 

 Obrazek

Ještě na popud otázky jedné maminkydodávám, že současný shunt samozřejmě není napořád, délka rezervy hadičky v bříšku je omezená a až Honzík povyroste, vytrhne se z dutiny břišní a bude nutná reoperace. Tedy pokud nám bude přáno a shuntík se neucpe dříve nějakou sraženinou nebo tím, že se "speče" - vroste do tkáně.

 

Veronika Davidová, maminka Bobíka, který má také shunt, píše:

Někdy se dělá sono bříška a pokud se zjistí, že distální konec (v bříšku) je už příliš krátký, operace "prodlužování" se dělá tak, že v hlavě vytáhnou katetr ze shuntu a vedou nový do bříška, takže jizva bude  na hlavě i na bříšku, ale nepůjdou přímo do mozku, ventil vůbec vytahovat nebudou, takže by prodlužování nemělo být tak nebezpečné jako výměna shuntu.
Ta hadička se dělá dlouhá tak, aby se nezamotala do střev a nezpůsobila třeba nějaké problémy v dutině břišní (aspoň takhle jsem to pochopila já). Bobík byl na prodlužování naposledy před 4 lety a tím že už teď tak rychle neroste, tak máme pokoj.
Nám se  také stalo, že hadička nestačila a vyškubla se ze shuntu a sjela do břicha. Naštěstí jsem si toho všimla ještě předtím než začal mít Bobík nějaké problémy, takže nedošlo k žádné komplikaci. 
 

Příznaky nefunkčního shuntu:

spavost, malátnost, masivní zvracení, někdy i upadnutí do bezvědomí, růst hlavičky, syndrom zapadajícího slunce - děti nejsou schopny stočit zorničky k obloze, dívají se jakoby do země..... pak je nutná okamžitá výměna.

 

Ještě několik velmi zajímavých informací....

Na začátek si připomeňme některé údaje o mozkomíšním moku (MMM). Je to čirá, bezbarvá tekutina, pH 7,33 - 7,35. Tvoří se rychlostí 0,3ml/min, tj. asi 450 ml za 24 hodin. Celkové množství MMM je u dospělých 150 ml, u novorozenců 5 ml.

 

Hydrocefalus

- terapie je v podstatě jednotná: cílem je derivovat MMM z mokových prostor tak, aby nedošlo ke ztrátám iontů v moku obsažených, nebo odstranit překážku v komorových cestách

 

- zavádí se zkraty (shunty), které odvádějí mok z komor do dutiny břišní, hrudní nebo srdeční síně......celý systém je uložen v podkoží, jen komorový katétr vkládáme do mokové prostory, kterou chceme drénovat.......množství moku, který odtéká, je určeno otevíracím tlakem ventilu. ObrazekPokud je tlak moku v mokových prostorách vyšší než otevírací tlak, otevře se ventil a nadbytečné množství moku přepustí. Tento tlak  je nastaven buď od výrobce, nebo si jej nastavuje operatér sám, a to pomocí magnetického programátoru. Cena programovatelného shuntu je asi 70 000 Kč, neprogramovatelného asi 30 000 Kč.

 

- distální konec vkládaný do bříška má rezervu v délce závisející na věku pacienta, maximálně však 30 cm

 

Další příběhy dětí s hydrocefalem a následnou shuntovou operací:

  • Andrea a její Sabinka,             

              Ahoj všichni!

            Jednou ,už je to fakt několik let zpět,jsem nechala odkaz na sebe na stránkách "Doktorka.cz-hydrocefalus" a našla jsem tuhle skvělou rodinku z Jižních sabi-na-voziku.jpgČech. Vážím si jich,protože to taky nikdy neměli lehké,ale to asi ,protože jsou silní jedinci-do puntíku!My jsme zase z Jižní Moravy - Kyjov. Je nás celkem 5-taťulda,mamča,Deniska /13/, Elenka /7/ a Sabinka s hydrocefalem a shuntem  po meningoencefalitidě /7/.  Sabi má středně těžkou mentální retardaci, dnes už chodí bez pomoci po bytě, je usměvavá, spokojená a mazlivá holka. Začátky jsme neměli lehké, Sabi měla několik těžkých reoperací, než se jí shunt ujmul, poslední ve 2,5 letech.Takže pokud někdo bude potřebovat pár rad nebo jen tak probrat podobný problém,nakopnout do dalšího elánu jsme tu od toho.

 

 

               Jsem maminkou  devítiletého   Bohouška s mnoha diagnozami bobik_sasa_a_samik.jpg(DMO-kvadruspasticita, hydrocefalus-má shunt, kortikální poškození zraku, epilepsie, mentální retardace, dětský autismus, porucha komunikace), úplně zdravé pětileté  Sašenky a na Silvestra 2009 k nim přibyl ještě bráška Samuel - říkáme mu motorová myš protože od 7 měsíců leze (i po schodech), stojí a obchází nábytek (http://ronybrno.rajce.idnes.cz/ - fotky našich dětí). Žijeme v Brně.

  •  maminku můžete kontaktovat  na emailu : Veronika.Davidova@atlas.cz .

 

Česká televize nedávno odvysílala dokument z cyklu Diagnóza - Normotenzní hydrocefalus u dospělých. 

Ve videu, které můžete shlédnout zde, se v jeho druhé části můžete podívat, jak tato operace V-P shuntu probíhá.

 

A jak vypadal Honzík po implantaci kloboučku a před implantací V-P Shuntu, se můžete podívat zde:

Tohle předvánoční video je moje první video, je mi dva a půl měsíce a jsem právě po implantaci kloboučku (rezervoár Integra). Mamka se mě snaží trošku rozhýbat, ale pravda - moc mi to nejde. Nedivte se. Mám za sebou několik krušných týdnů na neonatologii, jednu operaci právě za sebou a další na mě čekají. Hlavu mám velkou a těžkou, předpisově hydrocefalickou, implantaci shuntu teprve před sebou. Také mám problémy s jídlem, sotva jsem se vrátil na svoji porodní váhu..... Jsem výrazně spastický, v této době mě ještě nebylo možné usadit do autosedačky, jak moc  jsem byl prohnutý do luku. Nohatý jsem jako pavouk, zato kukadla mám jak zrcadla!
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

HYDROCEFALUS

(MARIE A SYN MICHAL, 8. 7. 2012 19:09)

AHOJ.CHTĚLA BYCH SE ZEPTAT,JESTLY MÁTE NĚKDO ZKUŠENOSTI S POOPERAČNÍM STAVEM PO PRODLOUŽENÍ HADIČKY. MUJ SYN BYL V ČERVNU POPRVÉ NA PRODLOUŽENÍ A OD TÉ DOBY SI ČASTO STĚŽUJE NA BOLESTI BŘÍŠKA NA JIZVĚ A PODÉL HADIČKY.DOKTOR MI ŘEKL,ŽE TO NIC NENÍ A NIKAM NÁS ANI NEPOSLAL. NEVÍM CO DĚLAT. DĚKUJI PŘEDEM ZA ODPOVĚD.
MARUŠKA A MÍŠA

Re: HYDROCEFALUS

(Štěpánka, 9. 7. 2012 20:18)

Ahoj. Já jsem na prodloužení shuntu byla 2krát. Jednou mě bolela jizva, ale to asi kvůli špatné práci doktora. Podruhé jizvička vůbec nebolela. Co se týče bolestí podél hadičky, může se jednat o infekci. Nejsem doktor, ale myslím si to. Já sama bych se chtěla zeptat, jestli tady někdo neví, jak se projevuje infekce shuntu.

Re: Re: HYDROCEFALUS

(Michal, 9. 7. 2012 21:55)

Příznaky nefunkčního shuntu - spavost, malátnost, masivní zvracení, někdy i upadnutí do bezvědomí, růst hlavičky, syndrom zapadajícího slunce - děti nejsou schopny stočit zorničky k obloze, dívají se jakoby do země.

Dále po zavedení shuntu - otok a zarudnutí kolem místa jizev po zavedení, teplota.

Re: Re: Re: HYDROCEFALUS

(Štěpánka, 15. 7. 2012 16:35)

A za jak dlouho po infikování se projeví příznaky? Za jak dlouho od nefunkčnosti se rozšíří komory v mozku?

Re: Re: HYDROCEFALUS

(Lejsková Danka, 15. 3. 2014 15:58)

Pokud dojde k infekci,u pacienta se může objevit trvale zvýšená teplota,bolestivost šíje nebo zád.svalů a zarudnutí nebo otok tkáně kolem trubice shunt systému.

Re: HYDROCEFALUS

(karel, 7. 6. 2013 6:55)

ahoj je mi 33let a tento rok mi doktoři zavedly schunt.A mám opačný problém .Hadičku mám honě dlouhou a trpím bolestmi břicha.Je to šílené

Re: Re: HYDROCEFALUS

(Štěpánka, 10. 5. 2014 13:07)

Já jí mám až ke kyčli a žádný problém s tím nemám.

Re: Re: HYDROCEFALUS

(Dobrý večer Karle, mam ty samé problémy. chci se zeptat zdali Vám bolesti ustoupili? Děkuji Gabriela, 27. 9. 2016 22:34)

Re: Re: Re: HYDROCEFALUS

(Bára, 28. 11. 2016 22:01)

Dobrý den, můj syn 6 let má po zavedení shunt velké bolesti břicha. Shunt funguje dobře, jen ty bolesti břicha, které přichází a odchází v různých intervalech a na různých místech. Karle, Gábino zjistili vám příčinu a jak se to následně řešilo? Děkuji moc za odpověď. Kontakt na mne pl.bara@seznam.cz .

Vp schunt

(Karel , 7. 6. 2013 6:38)

Zdravím všechny lidičky.Je mi32 let a před půl rokem mi byl zaveden vp schunt.Od té doby trpím závratěmi,shoršil se mi zrak a píská mi v pravém uchu ,za kterým mám ukotven ventyl.Operaci hydrocefalu jsem prodělal v roce 1984.

Re: Vp schunt

(Lejsková Danka, 15. 3. 2014 16:11)

Zdravím,dcera se narodila v r.1988,teď má 26 let.Snížily nám péči z 3.stupně na 1.stupeň tak píšeme odvolání.Shunt má doteď.Jak ste na tom Vy? Čtu,že můžou být komplikace s s nadměrným nebo naopak nedostatečným odtokem moku.Děkuji za odpověď. Můžete mi i napsat na e-mail:lejskova.danka@seznam.cz

Re: Vp schunt

(Štěpánka, 10. 5. 2014 13:08)

Já na ucho, za kterým mám ventil, skoro neslyším. :-(

Re: Vp schunt

(lucka, 28. 6. 2016 23:15)

Dobrý večer,nahodou jsem narazila na Váš problém s VPshuntem.Syn má neustálé obtíže s bolestmi hlavičky,pravého ucha(naklání se a dává si tam ručku)nález na CT je v pohodě tak to nikdo neřeší.Je možné že má i ty závratě ,sem tam se zamotá při chůzi,ale neumí to říct. Jak to s doktory řešit Díky

Hydrocefalus

(Klára Synková, 20. 12. 2015 9:46)

Dobrý den mám tří měsíčního chlapečka Tomáška kterýmu diagnostikovaly Hydrocefalus teďka ve čtvrtek. V párek šel na magnetickou rezonanci a hned rovnou na sál. Byli to nejdelší dvě hodiny v mim životě :(. Když nám ho přivezly měl na hlavičce dva řezi nad čelem kde měl zavedeny dvě hadičky které odvádí krev a mozkomíšní mok mimo tělíčko. Takže ten Shunt nemá. Zatím to vipadá dobře ale čeká nás dlouhá cesta :( doufám že budeme doma alespoň na silvestra protože vánoce u nás letos nebudou.

Hydrocefalus

(Ivet, 19. 11. 2012 21:02)

ahojte jsem tu nová. je mi 20let a zjistili mi hydrocefalus diky tomu ze jsem mela problemy ze zrakem a uvazuje se o shuntove operaci. Jen nevim jak to funguje a ani jak dlouho se lezi v nemocnici nic. Mela bych se pote necemu vyhybat ? je vice vp shuntu? dekuji za vase odpovedi Byla bych rada kdybych si s nekym mohla dopisovat treba pres e-mail dekuji

Re: Hydrocefalus

(Štěpánka, 10. 5. 2014 13:14)

Leží se v nemocnici asi 5 dní, ale záleží na předchozím i následujícím stavu. Měla by ses vyhýbat nárazu do hlavy, ale já sama jsem často upadla a uhodila se a až na výjimku, kdy jsem měla potom otřes mozku, tak se mi nikdy nic nestalo. Takže si dávat pozor spíš na větší úder do hlavy, ale tomu zase nezabráníš. :-) Shuntů jako takových víc není, ale jsou různý druhy ventilů a pak ti taky na něm nastaví tlak.

schunt ve 33letech

(karel langšádl, 7. 5. 2014 5:22)

Jak jsem zde uvedl,je mi 33let.Schunt mi byl zaveden v září mynulého roku.Od té doby,zpíž než ke zlepšení došlo ke zhoršení
Zlatá bolest hlavy,a nenávist slunce.Od provedení oprace,se sice odbourala bolest hlavy a nenávist pobytu na slunci,ale nastaly komplikace jiného rázu.Napřìklad pískot v uších,nebo závratě.
Teď,neco z mého života.Jízda na eskalátoru.vcházíte na eskalátor, a těsně před ním dostanete závrať.Snažíte se na něj vlézt .chytnete se pojizdného zábradlí ktere se.pohybuje současně se schody,ruka je již půl metru od těla a nohy jsou ješté na podlaze před jezdícímy schody.A vy jse rozmýslíte, jestly nastoupyt nebo jet radši výtahem.Závěrem,"závrat, která mě postihla v tomto připadě, je velmy pro ostatní komycká.Jelikož jsem rázné povahy tak jsem sina eskaltor po půl hodině ůspěšně vlezl.Pohled lidí na můj výkon musel být velice komický

Optimismus

(Dominika, 13. 7. 2012 17:04)

Chci napsat Všem maminkám , mám dceru Dominiku dnes je jí 13 let a již tři roky jsme bez shuntu.Vím jaké je to zlé jsme také stále pod lékařském dozorem ,ale vím z vlasní zkušenosti že ti malý bojovat umí a když jsme jim nablízku tak věřte že i toto se dá vyléčit pokud máte výborné lékaře a naději Lída

Re: Optimismus

(Lucie, 28. 10. 2012 19:12)

zdravím chtěla bych se zeptat podle vašeho článku jsem pochopila že se ten shunt,vyndavá.-)a není v těle mužete mi napsat.děkuji

Re: Re: Optimismus

(Michal, 5. 11. 2012 18:47)

Jsou situace, kdy se tvorba a průtok mozkomíšního moku může časem upravit a shunt již není potřeba. V tomto případě se operativně z těla odstraní (hadička i ventil). Je ale mnoho lidí, kteří mají shunt po celý život.